Jitka Seidlová

masáže, přírodní kosmetika

prezentace

prezentace

2015
Vždy mě zajímala oblast zdraví, krásy a prevence.

Odtud byl již jen krůček k masážím, aromaterapii a přírodní kosmetice.
Masáž vnímám, jako úžasný a přitom jednoduchý způsob k uchování zdraví, krásy, harmonie.

Problémům je vždy lépe předcházet než řešit důsledky!
masážní lehátko
masážní lehátko

Kontaktní telefon:

728 058 411
Špatné sezení vás může stát zdraví.
Většinu času prosedíme. V práci, u jídla, u televize. Je až alarmující, kolik času na židlích strávíme. Všelijak si ulevujeme, dáváme nohu přes nohu, hrbíme se. Důsledek? Bolest zad a další pohybové potíže. Někdy dokonce může špatné sezení zapříčinit i výhřez meziobtratlových plotének.

Dlouhodobé sezení způsobuje jednostranné zatěžování. Přirozenou reakcí těla je zpočátku bolest, která signalizuje hrozící poškození. Proto je potřeba ji vnímat jako varovný signál.

"Pokud se rozhodneme signály přehlížet a tyto stavy budou přetrvávat delší dobu, dojde ke statickému přetížení pohybového aparátu a špatný pohybový stereotyp se zafixuje. Znamená to, že si osvojíme špatné návyky, které se pak obtížně odstraňují. V některých případech je návrat k fyziologickým stereotypům již nemožný," vysvětluje Michalea Frantisová z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Jak správně sedět?

Při správném sedu je důležité mít obě plosky nohou opřené o zem, v kolenních i kyčelních kloubech musí být větší než pravý úhel, pánev je podsazená a tělo táhneme vzhůru, ramena jsou volně svěšena dolů, hlava je v prodloužení páteře a pohled směřuje dopředu.

U počítače je proto nutné mít monitor v patřičné výšce, aby zrak směřoval dopředu. Klávesnice musí být umístěna tak, aby v loktech byl větší úhel než 90 stupňů. Kdo to má ale vydržet? Projděte se kanceláří IT specialistů, redaktorů, účetních. Málokdo sedí vzpřímeně, mnozí se hrbí a různě kroutí.

"Většinou dochází k typicky uvolněnému kulatému držení, které se vyznačuje předsunutým držením ramen, omezeným dýcháním, stlačením břišních orgánů, přetížení některých svalů a vazů. Dlouhodobé sezení s kulatými zády může přispívat k poškození až k výhřezu meziobratlových plotének bederní páteře. Zvyšuje se riziko vzniku křečových žil, protože vlivem dlouhodobého sezení dochází k omezení žilního návratu z dolních končetin," vyjmenovává rizika takovéhoto dlouhodobého sezení Renata Muchová.

Ani poloha noha přes nohu není ideální. Nesymetricky se zatěžuje pánev a dolní končetiny, nevhodně se zakřivuje páteř.

Nesnažte se narovnat násilím

Pokud se chcete přestat hrbit a začít sedět rovně, nesnažte se toho docílit násilím. Vzpřímený sed, při němž jsou meziobratlové ploténky výhodně a rovnoměrně zatíženy, musí dovolit svalový a kloubní systém.

Pokud se snažíte o vzpřímenou polohu "násilím", nemůže hybný systém nikdy pracovat s vynaložením nejmenší možné energie a výsledkem bude nepříjemný pocit napětí ve svalech, rychlejší nástup únavy a případně bolest. Zkuste se tedy narovnat aspoň na chvíli a myslete na to, aby měla chodidla pevnou oporu. Snažte se také dělat přestávky a zařadit více pohybu. A nesedět v jedné poloze příliš dlouho.

Sedět rovně ale neznamená sedět strnule. Pozor na to. Poslední biochemické studie totiž prokázaly, že sedět strnule v posedu "rovném jako pravítko" zatěžuje meziobratlové ploténky více než nedbalé posedávání.

Dynamické systémy

Řešením může být takzvané aktivní sezení nebo také dynamické systémy sezení. Jejich principem je stálé střídání zatěžování a relaxace svalů, které vede k neustálé snaze o ustálení polohy.

"Díky stálému vychylování sedadla je trup po celou dobu sezení nucen udržovat rovnováhu, stabilizovat svou polohu, aktivovat hluboké svaly a tím vzpřímené držení těla, čímž nedochází k jednostrannému přetěžování svalů," vysvětluje Michaela Frantisová z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Mezi takové židle patří například Spinalis S s pohyblivým sedákem na pružině. S každým pohybem se naklání dopředu nebo do stran a donutí tělo balancovat a vracet se do přirozené optimální polohy. Čím déle sedíte, tím více posilujete svaly.

Pohyblivý sedák na pružině funguje na stejném principu jako rehabilitační balon. Sezení na balonu je ale pro pohybový aparát velká zátěž a odborníci rozhodně nedoporučují vyměnit ho za židli, ale využívat ho jen krátkodobě, ne však déle než dvě až tři hodiny denně.

A co židle zvané klekačky? Mnozí lidé s problémy zad v ní vidí naději. "Klekačka je jeden z alternativních způsobů sezení. Není však možné sedět na ní celý den. Přetěžují se kolenní klouby a navíc si člověk postupně zvykne a zaujme "kulatý" sed. Dalším problémem je výška pracovního stolu," vysvětluje Muchová.

Zdroj: www.idnes.cz
Sedavé zaměstnání a jeho důsledky
Není zcela naší přirozeností sedět každý den minimálně osm hodin u počítače. Nemůžeme se tedy divit, že na sobě po vykonané kancelářské práci pociťujeme různé neduhy a stěžujeme si na mnohá trápení. Co mezi ně patří a jim lze předcházet? Je snad jediným řešením změna zaměstnání?

Mezi nejtypičtější potíž sedavého zaměstnání patří bolesti zad. Ty však nejsou výlučně vázány jen na charakter této práce, ale lze již v dnešní době hovořit o civilizačním onemocnění. Velkou část svého života strávíme sezením a je tedy důležité se již od mládí snažit předejít problémům se zády. Péči o ně rozhodně nenechávejte až na dobu, kdy to již bude opravdu k nevydržení. Pokud se vás již tyto obtíže dotkly, neváhejte si nechat poradit od lékaře či přímo fyzioterapeuta. Ten vám může doporučit konkrétní cviky, které obtíže zmírní a protáhnou ztuhlé svaly. V práci využijte doslova každou příležitost k tomu, abyste se prošli, zvedli se ze židle a protáhli se.

Velmi důležité je taktéž sedět na kvalitní židli a zaujmout takovou polohu, která našemu tělu vyhovuje. Toto již neovlivňuje jen stav našich zad, ale dá se tak předejít také bolesti rukou. Měli byste poskytnout oporu loktům, zápěstí by měla být narovnaná a neměla by se opírat o podložku. Klávesnice by měla být umístěna na stole. Pokud je totiž položena na výsuvné části nábytku, při psaní nemají lokty dostatečnou oporu.

Pravidelně si do pracovní doby zařazujte přestávky. Choďte do práce a z práce pěšky aspoň část cesty, pokud to máte dále. Schody vyjděte po svých kdykoliv je to jen možné. Protáhnout se můžete i v době, kdy čekáte na okopírování dokumentů. Na oběd si klidně dojdete kousek dál. Nepiště e-maily kolegyni do vedlejší kanceláře a zaběhněte si za ní osobně.

Velmi častým problémem sedavého zaměstnání bývá též nadváha. Příbytek hmotnosti je zjevný zejména v oblasti stehen a hýždí. Nic nezlepšíte tím, pokud po příchodu z práce usednete doma na pohovku a pustíte si televizi. Řešit tento problém lze nejlépe cvičením a pravidelnou stravou. Domluvte se s kamarádkou či známým, že si po práci zajdete zacvičit. Ať již půjde o aerobik, jógu či plavání, budete se na to moct těšit již v průběhu celého dne a mimo jiné se tím po práci uvolníte, zrelaxujete a přijdete na jiné myšlenky. I během víkendu si naplánujte nějakou aktivitu a vyražte do přírody. Jistě to ocení partner, děti a třeba i domácí mazlíčci.

Nejspíš to známe všichni, když se člověk zabere do práce a potřebuje honem něco stihnout, často se stane, že třeba vypustí oběd. V práci pak zůstáváme až do večera a zvykneme si sníst půlku obsahu lednice okamžitě po příchodu domů. Není třeba říkat, že našemu zdraví tím dvakrát neprospíváme. Snažte se během dne dopřát si lehké a pravidelné stravování. Do práce si nakupte zásoby ovoce, zeleniny a mléčných výrobků, které si dopřejte i v průběhu dne ke svačině. Zároveň je třeba myslet na pravidelný a dostatečný přísun tekutin. Vodu si postavte do své blízkosti a napijte se, kdykoliv vás to jen napadne.

Čas od času si můžete dopřát masáž. Pokud váš zaměstnavatel nabízí různé výhody v podobě slev na sportovní vyžití či prevenci zdravotních obtíží, neváhejte je využít. Myslete též na správné dýchání a uvolnění. Pro vlastní klid na duši se vyplatí být pozitivně naladěn a nenechat se jen tak něčím vystresovat. Každý den si najděte chvíli jen pro sebe. Je jedno, zda v tento moment budete jen odpočívat či si třeba zajdete na procházku. Jen se snažte odpoutat myšlenky od práce a uklidnit napjaté nervy.

Zdroj: www.zdrave.cz
Bolest zad a psychika
Téměř polovinu lidí trápí záda kvůli psychice

Bolí vás záda? Nejste jediní. Bolesti zad totiž alespoň jednou potkaly až 80 % populace. Ne vždy se musí jednat o degenerativní onemocnění či úraz, nebo jeho pozůstatky. Podle statistik je totiž až 40 % všech těchto obtíží psychického původu. A kvůli opakovaným pracovním neschopnostem je léčba jednou z nejdražších vůbec.

Proto, když se přihlásí bolest zad, je určitě na místě vyšetření na rehabilitaci, nebo návštěva fyzioterapeuta. Následné konzultace s psychologem by člověk neměl házet za hlavu, protože za bolestmi zad mohou stát již zmíněné psychické problémy. Léky, které dočasně odpomohou od bolesti, bychom měli užívat jen krátkodobě. Každopádně, hrsti analgetik dlouhodobě nic neřeší.

Podle definice Světové zdravotnické organizace je bolest „nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost, spojená s akutním nebo potencionálním poškozením tkání a je vždy subjektivní“. Akutní bolest by měla trvat méně než tři měsíce a slouží jako signál – podobně jako u horečky dostáváme jednoduché upozornění, že ‘něco není v pořádku‘. Umíme většinou dobře rozpoznat místo, odkud pochází, a jsme schopni ji vyřešit tím, že odstraníme její příčinu. Oproti tomu chronická bolest je vlastně nemocí sama o sobě, trvá déle než tři až šest měsíců, velmi nám vadí a někdy se nesmírně obtížně léčí – na jejím vzniku se totiž často podílí i psychika.

Stres je původcem téměř poloviny onemocnění zad

„Může za to stres. Nemocní jsou celkově více napnutí a ještě ke všemu se málo pohybují, spíše sedí. Svaly zad se stáhnou, a to už bolí. Přijdou do ordinace, kde se jim snaží pomoci od bolesti, ale někdy nepátrají po její příčině – na psychické trable si většinou nikdo ani nevzpomene,“ říká MUDr. Richard Rokyta, přednosta Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK.

Hlavní příčinou je změna životního stylu. Zádové svalstvo, které je silně ochablé, pravidelně neprocvičujeme. Většinu pracovního dne, někteří z nás i ve volném čase, prosedíme u počítačů. Než sezení, je z hlediska vzniku bolestí zad, lepší chůze či ležení.

Bylo například zjištěno, že sedícímu člověku, který sáhne po zvonícím telefonu v kanceláři, se pohne jinak velmi tuhé skloubení mezi hrudní kostí a žebry, což vyvolá natočení a změnu polohy kloubu na opačné straně, mezi žebrem a obratlem. Vzniká bolest, která se dále šíří mezi obratli, říká se tomu „řetězení“. Bolí nás především stažení hlubokých zádových svalů, které reagují na dlouhodobě nesprávnou polohu a napětí. Jinou příčinou mohou být velmi časté degenerativní změny na páteři a výhřezy plotének.

Důležité je pravidelné cvičení

Většina lidí, kteří trpí bolestí zad, dostane od svých lékařů doporučení, aby pravidelně cvičili sérii speciálních cviků na posílení svalového korzetu. To ovšem dlouhodobě a pravidelně téměř nikdo nedokáže.

Pro rozvoj onemocnění je klíčový stres, při léčbě, která by měla být co nejvíce komplexní, hraje návštěva psychologa či psychoterapeuta určitě nezastupitelnou roli. Jen málokomu je však doporučena, praktičtí lékaři to rutinně nedělají. Ti dnes při léčení bolavých zad leckdy nepostupují úplně správně. Měli by udělat alespoň základní rentgen páteře, který výborně odhalí případná degenerativní onemocnění – pokud jsou prokázána, měl by být nemocný odeslán na neurochirurgii či ortopedii.

Pokud je ale bolest ještě snesitelná a nejde o degeneraci, je dobré navštívit fyzioterapii, kde speciálními hmaty pomohou bolavé místo odblokovat. Hned poté je třeba začít pravidelně cvičit a následně konzultovat svoje obtíže s psychologem nebo s psychoterapeutem. Při pobytu na pracovišti je velmi důležité měnit polohy sezení nebo se nebát klidně na chvíli projít.

Stažené svaly je třeba uvolnit

Základem léčby bolestí zad v situacích, kdy samotná trakce nepomůže nebo není kvůli bolesti aktuálně proveditelná, by mělo být především odblokování bolestivého stažení zádových svalů pomocí léků. Ne všechny jsou ale pro tyto stavy optimální, určitě není moc vhodné nechat si postižené místo jen „opíchnout“ lokálními anestetiky či konzumovat hrsti „klasických“ analgetik (například ibuprofenu). Tyto léky by navíc kvůli nebezpečí krvácení ze žaludečních a dvanáctníkových vředů vůbec neměli užívat senioři. Léky na bolest nemocným jen na chvíli uleví, rozhodně však neléčí příčiny onemocnění.

„K odblokování bolestí zad jsou nejvhodnější centrální myorelaxancia, která uvolňují napětí kosterních svalů, každé ale úplně jinak. Tato léčiva jsou doporučována nejvýše na dva týdny – svaly nesmí moc ochabnout. Měl by je určitě předepisovat už praktický lékař, je ale třeba dobře vybírat. S jedinou výjimkou – a tou je látka tolperison – totiž způsobují únavu a mají silné tlumící účinky. Tato látka uvolňuje přes řídící centra v prodloužené míše napětí stěny cév, přivádějících okysličenou krev ke křečovitě staženým svalům. Ty díky tomu dostávají více kyslíku a lépe se uvolňují. Nepůsobí ale na mozkovou kůru, vůbec tedy celkově netlumí,“ vysvětluje MUDr. Rokyta.

Dalším lékem z této skupiny je tetrazepam, který patří mezi známé a často zneužívané benzodiazepiny, jež sice uvolňují napětí (vždyť se rutinně používají i v psychiatrii), dobře se po nich ale spí. Mefenoxalon zase snižuje napětí kosterních svalů tlumením přenosu vzruchu na nervových spojích na úrovni páteřní míchy, což vede k únavě.

Zdroj: www.novinky.cz
Když duše způsobuje bolesti zad

Naše držení těla není jen fyzická záležitost. Už na držení těla je často na první pohled patrné psychické rozpoložení člověka.

Souvislost mezi držením těla a psychikou vyjadřují obraty jako „udržet si pózu“, „ukázat záda“, „brát něco na lehkou váhu“, „svěsit hlavu“ nebo „nést něco na bedrech jako těžké břemeno“. V průběhu života neustále střídáme různé polohy a při dostatečném vyrovnání není problém, když se psychické procesy projevují v držení těla nebo když člověk vlivem napětí nebo úleku doslova „ztuhne“.

Psychologie zad se stává problémem teprve tehdy, když dlouhotrvající starosti, nevyřešené psychické konflikty, silné přetížení a zátěž nebo sklony k depresivním stavům dlouhodobě ovlivňují nejen náladu, ale projevují se i na stavu zad.

Držení těla není jen fyzická záležitost

Stejně, jako se tělesné potíže a bolesti negativně projevují na naší náladě a psychické pohodě, mohou naopak i psychické problémy vést postupem času k tělesným potížím. Hlavní roli při tomto propojení těla a duše hraje vegetativní nervový systém, který řídí velkou část nevědomě probíhajících tělesných funkcí. Reguluje dýchání, metabolizmus, krevní oběh, hormonální rovnováhu, imunitní systém a v neposlední řadě i svalové napětí. Vegetativní nervový systém řídí také nevědomé reakce těla na určité vnější vlivy, například když radost, vztek nebo strach zrychlují dýchání a stoupne krevní tlak. Ve stresových situacích tak vegetativní nervový systém připraví tělo na archaický reakční vzorec „boj nebo útěk“ - a k tomu patří také výrazně zvýšené svalové napětí.

Moderní stresové situace se dají pouze zřídkakdy vyřešit bojem nebo útěkem, alespoň ne v přímém, bezprostředním smyslu. Proto psychická zátěž často přetrvává delší dobu beze změny - a neustále napjaté svaly vedou za kratší či delší dobu k nepříjemnému napětí. Psychosomatické bolesti zad se také vyskytují tehdy, když psychická zátěž zůstává delší dobu nevyřešena nebo se nemůže otevřeně vyjádřit. Bolesti jsou pak voláním duše o pomoc.

Na jedné straně zřetelně upozorňují na problémy - pokud je bolest patřičně silná, nelze ji ani pomocí sebesilnější disciplíny potlačit. Na druhé straně mohou být bolesti zad dlouho očekávaným důvodem pro zařazení naléhavě potřebné přestávky nebo si konečně stanovit nutné hranice. To však neznamená, že bystetakové bolesti zad měli předstírat nebo přehánět - jedná se o skutečné bolesti, které potřebují léčbu a způsobují postiženému stejné utrpení, jako bolesti šíje po distorzi páteře. A ty zmizí většinou teprve tehdy, když se i pro psychickou příčinu najde řešení.

Fyzický trénink je přesto optimální ochrana - a sice také před psychicky podmíněnými bolestmi zad. Cílený pohyb uvolňuje svaly a přispívá k tomu, že se po tréninku budete moci opět skutečně uvolnit. Natahovací cviky tento účinek posilují a pomáhají při pravidelném provádění uvolnit také hluboko způsobené napětí. Trénované svaly nejsou zdaleka tak náchylné k bolestem a napětím. Kromě toho trénink pomáhá při odbourávání svalového napětí způsobeného stresem. A díky vzájemnému propojení těla a duše mohou zdravá, pohyblivá záda a rovné držení těla povzbudit i duši.

Zdroj: www.zdravi.doktorka.cz
logo

logo

Nobilis Tilia
Zajišťuji objednávky kosmetiky, stačí napsat.
Lipová péče

Lipová péče

Proaktivní lipová péče Nobilis Tilia
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one